V. Zlínský salon mladých 2009
Radikální aktivismus a plné nasazení s jakým Jakub Adamec a jeho kolegové z audio-vizuální skupiny I Love 69 Popgeju pronikli za hranice ostravské umělecké scény, nás nenechává na pochybách, že jejich často obscénní a absurdní provokace s sebou přinášejí víc než jen naivní show. Jejich úporná snaha po rozchodu s jakoukoliv jen trochu normativní ideou umění, není jen projevem v jádru moderního zkoumaní předpokladů fungování uměleckého provozu, ale především způsobem jeho překonání. Jakub Adamec minulý rok ukončil studium na Fakultě umění v Ostravě v ateliéru Petra Lysáčka. Hlavní součástí jeho diplomové práce je video sestavené z extravagantně namixovaných útržků, v němž se mísí intelektuální ironie se skutečnou životní situací. Diskontinuita děje a neustálé proplétání životní reality s uměleckým hledáním znejišťuje jakýkoliv způsob výkladu. Konstatovat lze snad jen, že Adamcovy práce jsou plné života a upadnutí do sterility jim rozhodně, alespoň zatím, nehrozí.
Václav Mílek, text z katalogu
ENG:
5th Zlín Youth Salon 2009
The radical activism and full engagement with which Jakub Adamec and his colleagues from the audiovisual group I love 69 popgejů have moved beyond the borders of the Ostrava art scene leaves no doubt that their often obscene and absurd provocations bring along more than a naive show. Their obstinate effort to avoid any, even mildly normative artistic ideas is not only an expression of their ultimately modern exploration of the prerequisites of the art industry, but also a way to overcome them. Last year, Adamec graduated from the studio of Petr Lysáček at Ostrava’s Faculty of Fine Arts. The main part of his MA thesis was a video composed of extravagantly mixed fragments, in which intellectual irony blends with a real life situation. A discontinuous story line and a constant intertwining of living reality with artistic exploration evade any fixed interpretation. The only thing we can say is that Adamec’s works are full of life and are definitely not at risk – at least for now – of becoming sterile.
Václav Mílek, text from catalogue